Ve filmu „Město otců“ mě zajímá okamžik, kdy člověku přestane fungovat svět, na který byl zvyklý, a on je nucen poprvé skutečně vnímat vlastní život. Richard je muž, který dlouhá léta existoval v pohodlné pasivitě, obklopen rutinou, vztahem k otci i partnerce, aniž by si připouštěl potřebu změny. Teprve série osobních ztrát ho vytrhne z tohoto „akvária“ a otevře v něm otázky identity, blízkosti i schopnosti nést odpovědnost za vlastní existenci. Fascinuje mě kontrast mezi maloměstským prostředím Adamova a syrovou rozlehlostí Ostravy — města, ve kterém se člověk může zároveň ztratit i znovu nalézt.

Chci natočit intimní, civilní film postavený na autentických postavách, jemném humoru a nejednoznačných vztazích. Film, který nebude hledat velká dramata v událostech, ale v tichých vnitřních posunech člověka, jenž si nakonec uvědomí, že život nelze pouze „užívat“, ale je nutné ho opravdu prožít.